Naše drahá vlast

Moje země.. napadá mě spousta věcí,
Moje maminka říká " naše drahá vlast".Bohužel říká to velmi smutně a já chápu proč.
"Moje země" mohu vyslovovat s láskou, protože cítím lásku k zemi, ke svému domovu..
Ale všichni nejsou stejní. Pro někoho vlast není domovem,
ale jenom příležitostí, jak urvat co nejvíc.. všeho... po nás potopa...
a také se podle toho ke své Zemi chovají...jak drancují a plení přírodu
v zájmu co největšího osobního obohacení.
Je smutné se porozhlédnout v přírodě
a vidět všude spoustu odpadků. A při tom jsem přesvědčena,
že ve svých vyšňořených bytech by si těžko někdo hodil například plastovou láhev pod stůl.
Zrovna nedávno mě napadlo, jakým právem si přírodu přivlastňuje lecjaká nula, která si myslí,
že je elipsou, po které se točí svět.
Nechováme se hezky k přírodě, nechováme se hezky ke své Zemi. Když se rozhlédnu kolem sebe,
bere mi až dech, co všechno lidé potřebují k životu.
S jakou rychlostí chrlí výrobky, které mají tak mizernou životnost,
že se vlastně vyrábějí ne pro účel, ale pro rychlý zisk. Brzy tyto výrobky
končí na smetištích a skládkách, stále víc a víc svou Zemi zaneřáďujeme
všelijakým sajrajtem. Peníze hýbají světem. Lidé bezcitně zabíjejí zvířata
pro kůže, rohoviny, kly. Nechápu to.
Člověk je přece tak nicotný proti tomu ohromnému živoucímu celku Zemi
a přesto k ní chová pramalou úctu. Ve své malosti si ani neuvědomuje,
jak v porovnání s věčností se na Zemi jenom mihne a zmizí...ale i v tom malém zlomku
svého pozemského času dokáže způsobit mnohé katastrofy svým neuváženým jednáním.
Věřím, že až se jednou člověk na Zemi sám svou zásluhou vyhubí, příroda zůstane.
Zasloužila by si to.
Snad se nestane, že, až člověk pokácí poslední strom, zabije poslední zvíře,
uloví poslední rybu, pak teprve přijde na to, že peněz se nenají.

Velikonoce

Pokud budete chtít vložit obrázek na nástěnku lidé.cz, klikněte na vybraný obrázek pravým tlačítkem, a zkopírujte adresu obrázku a vložte do tagu:
<a href="http://valin1.blog.cz"><img src="adresa obrázku">
Do návštěvní knihy vložte adresu obrázku mezi značky [img]adresa obrázku[/img]

Kuře přináší další velikonoční obrázky

Radosti v MHD

MHD neboli socka...
Tak se říká "hanlivě?"městské hromadné dopravě.
Cestovat MHD, nebo-li sockou, bývá celkem často zážitek pro silné a otrlé jedince.
Jelikož patřím mezi pravidelně pracující a hodnoty vytvářející lid,
městskou hromadnou dopravou jezdím ponejvíce ve špičce.
A to je ten správný horor. Jenom nacpat se do prostředku MHD bývá nadlidský výkon.
Když se mi to zdárně povede, není zdaleka vyhráno.
Na každé další stanici musím dobrovolně vystoupit,
navzdory tomu, že ještě vystupovat nechci, ale kdybych dobrovolně nevystoupila,
dav lidí tlačících se ven, by mě stejně vynesl.
No, nicméně nezoufám, beru to jako příležitost nalapat se čerstvého vzduchu.
Když se osvěžím svěžím povětřím, plná sil se nacpu zpátky. Někdy vybojuji místo tak,
že se mohu i svobodně nadýchnout, ale někdy se nezadaří a tak se stává,
že jsem vtištěna do podpaží majitele propocené dederonové košile..
a to bych potom raději ani nedýchala..
Zážitků za lidovou cenu 16Kč za lístek mám na rozdávání, ale kdo takto cestuje,
dovede si asi leccos představit. To vůbec nezmiňuji vřelé mezilidské vztahy,
kdy jeden uštědří druhému z lásky k bližnímu upřímný šťouchanec mezi žebra,
a nebo na něj uvrkne nějaký láskyplný výraz, jako třeba "uhni debile" a tak podobně.
Ale abych to zase neviděla jenom černě, musím spravedlivě připustit,
že mimo hlavní dopravní špičku, se dá v prostředcích MHD i sedět.
Jedno sedátko, pro jednoho pasažera.
Nádhera. Bohužel takovéto luxusní cestování já si užívám velice málo,
tak, že na slušnou kompenzaci za cestu na jedné noze a to ještě ne na své, to nestačí.
Ale co, říká se, že co tě nezabije, to tě posílí.
Asi je to pravda, nicméně já už se v tomto ohledu nechci nechat zakalovat,
snad mi matka Příroda odpustí, ale já jsem do práce začala jezdit autem.