Když ve světle je informační temno

Kdopak za to asi může

když těžce se roznemůže

počítač.

Smrtelnou chytí nákazu

a navzdory mému zákazu

virem je zcela ochromen

až jeden je z toho ohromen.

Začal si žít bez příkazů mých

veden zpovzdálí rukou cizí,

chorobu na něj koník trojský dých

a informace mizí…

Internet je pro mě zcela nedostupný,

vir ničící mou psychiku je neústupný,

operační systém dokonale odrovnal

čert aby to už všechno vzal.

I když obrazovka na mě světle mrká

vzteky to ve mně přesto hrká,

v temnu tak všechny informace jsou

jen reklamy mi v oknech pouštět jdou.

Tak do šrajtofle musím sáhnout,

okna čistá a nová musím stáhnout,

u syna co systém Windows zdravý a fungující má

a trpělivě počkat, až mi jeho PC k dispozici dá.

Obehraná Comedy

Když změní se kulisy na scéně života

bývá to mnohdy úděsná robota,

volba masky je velice přetěžká,

povzdechla zvečera si nahlas Anežka.

Mám se snad vražednicí v téhle komedii stát,

neb na zoufalou chudinku si sama začít hrát?

Přestanu vařit, přestanu prát,

začnu život trochu nevážně brát..

Budu to však vlastně umět?

Doma budou všichni čumět,

na ty hory nádobí,

co příbytek nezdobí,

na špinavé prádlo,

co dávno zasmrádlo,

na chuchvalce prachu,

co se beze strachu

na podlaze válí

a s dalším množením, nijak nezahálí.

Ano, velkou pravdu já snad mám,

na cestu novou se proto sama dám,

svobodu nabytou zhluboka vdechnu,

snad ještě stačím to, než zcela zdechnu.