Když změní se kulisy na scéně života
bývá to mnohdy úděsná robota,
volba masky je velice přetěžká,
povzdechla zvečera si nahlas Anežka.
Mám se snad vražednicí v téhle komedii stát,
neb na zoufalou chudinku si sama začít hrát?
Přestanu vařit, přestanu prát,
začnu život trochu nevážně brát..
Budu to však vlastně umět?
Doma budou všichni čumět,
na ty hory nádobí,
co příbytek nezdobí,
na špinavé prádlo,
co dávno zasmrádlo,
na chuchvalce prachu,
co se beze strachu
na podlaze válí
a s dalším množením, nijak nezahálí.
Ano, velkou pravdu já snad mám,
na cestu novou se proto sama dám,
svobodu nabytou zhluboka vdechnu,
snad ještě stačím to, než zcela zdechnu.
To je prosím Alenka na startu nové životní etapy. Tak hodně štěstí!
OdpovědětVymazatJo, tak tohle jsem zkoušela už několikrát, ale bez úspěchu, talířů si stejně nikdo nevšímal, zůstávaly tam kde se dojedlo, a stejně jsem nakonec musela jít a dát všechno do pořádku .....
OdpovědětVymazatUž vyraž! Dveře se otevřely. Co bude první krok? Kdy konkrétně ho uděláš?Znám ten pocit úlevy, když přijde rozhodnutí a věci se dají do pohybu. Ale to Ty víš.Držím palce a jsem k dispozici, když budeš potřebovat patník, u kterého je někdy potřeba si vydechnout a nabrat sílu. A nebo u něj možná jen posedět a utřídit si myšlenky.
OdpovědětVymazatAha, tak to je přesnější popis toho "i jiného" než jen blogerského vyhoření, o kterém ses zmiňovala u mne.
OdpovědětVymazatTak držím Alence palce k úspěšnému zvládnutí. No a samozřejmě i Žolině a Číčovi, protože oni čtyřnožci vůbec nemají rádi tyhle dusné domácí atmosféry. Zvlášť ti "čoklové", jak říká vždycky Zůza.
Anežka byla u nás? Valin, drž se! A vydrž!
OdpovědětVymazatTenhle můj básnický epos je psaný na téma týdne Komedie života. Tak, že proč tolik vážnosti na rádoby sranda-básničku? [5]: Anežka se vyskytuje zřejmě leckde, tak si myslím já...
OdpovědětVymazatTak to jsem taky vyzkoušela Nakonec moje rodina přišla na to, že když už se na stole válí použité nádobí, tak vlastně ani nevadí, když jim sem tam něco upadne. Když už je v koupelně nevyprané prádlo, tak si přeci nikdo nevšimne, že je i v pokojíčku a když už ...
OdpovědětVymazatKdepak, to je blbej nápad
[6]: Podle reakcí pod básničkou jsem si myslela, že se něco děje. Jinak jsem to původně taky brala jako super veselý příběh plný odhodlání a svobody
OdpovědětVymazat[8]: Ono se tak trošku i děje, což o to, ale rozhodně bych to světu nedávala na odiv v téhle formě...
OdpovědětVymazat[7]: Rodina to vzala čistě prakticky hihihihi
OdpovědětVymazatJojo, ze života a úplně jako u nás. Opravdu komedie života a ostatním je to šumák
OdpovědětVymazatHm, máš tu samé Deníčkářky, které tě litují, neb jsou šťastně vdané, či o tom píší a nevědí, že ty své soukromí na blog netaháš, ale že jsi prostě "jen" složila bezva básničku ze života (pravdivého) vdaných žen. Tvůj epos na život ženy se mi líbí, takže já dávám za 1*
OdpovědětVymazatUf, to je jako z hororu!
OdpovědětVymazat[12]: Pročítám reakce a snažím se najít ty zmíněné "samé Deníčkářky". Že by Malkiel? Já si zase myslím, že soukromí se vždycky více nebo méně na blogových věcech projeví, záměrně nebo mimoděk, někdy doslovněji, jindy jen v náznaku jako inspirace. Které variantě dávám osobně přednost, je, myslím, zřejmé .
OdpovědětVymazat[11]:Hihihihi, no ono to vždycky nějak vyšumí a bublinky vyprchají... [12]: Věci někdy vypadají jinak, než ve skutečnosti jsou a mnohdy dobrý úmysl nějak dobře nezapadne do aktuálního děje... [13]: Ale Janinko, horory mají obvykle jiné grády... ne?
OdpovědětVymazat[14]: Blogerky, které popisují své manželství, děti a takřka denodenní život, obdivuji. Jednak proto, že na to psaní mají čas, a jednak proto, že se skuečně mají čím chlubit. Ne každá žena se má tak pohádkově nejen v manželství. Nedávno se tu objevila Baruschka, které vzdávám hold nejen za to, že má tolik času na psaní na blog, ale dokáže skutečně popisovat svůj život se skvělou dávkou humoru a neodradí jí ani negativní komentáře, nemaže, odpovídá. I za to jí obdivuji.
OdpovědětVymazatDeníčkářky jsou ty, co píší denně, nebo o svých každodenních prožitcích. To si tedy myslím já. A ty tady u Val jsou.
Asi jsem jen špatně pochopila ty komentáře od WendyW., Nartay, Janinky, Jany, Ali,Kosáčka, Baruschky, které básničku Val vzali jako věc, která se jí stala v reálném životě...?
V tom případě, můj komentář Čerfe (nejen Čerfe) považuj za bezpředmětný.
[14]: Sama překvapeně zírám na reakce pod mým rádobyvtipným básnickým velkoeposem a nějak se musím i usmívat. Čekala jsem veselé komenty a možná i vtipná pokračování, ale občas prostě holt zavane vítr, který by jeden zrovna tady nečekal.
OdpovědětVymazat[4]: Člověče Malki, já radši budu už jen kocour a nebo pes...
OdpovědětVymazat16] Sugr, já jsem ráda za každý koment, i od podle tebe Deníkářek, které mám ráda. Každý ať si píše, co je mu libé. Virtuální svět je něco zcela jiného než ten skutečný, reálný. Na můj blog chodí číst hodně lidí z mého skutečného světa, troufla bych si říci, že i možná víc, než blogerů s blogem.. nevím. Ale co je důležité je to, že pro mě můj blog je pro moje potěšení a moje obveselení a celkem mě docela zaskočilo, jak se v tomhle případě promísila skutečnost s virtualitou. Ale i to patří k blogování, neboli jak říkala máti Forresta Gumpa: "Život je jako bonboniera, nikdy nevíš, co ochutnáš.."
OdpovědětVymazat[19]: Máš pravdu, vždy se nechám unést tím, co mají blogerky napsáno dole v Zápatí-"Deníček" a jejich nadbytkem času a pohádkovým životem.
OdpovědětVymazatStále si ale stojím za svým názorem, že každá žena, která má rodinu a děti, se má čím chlubit, není to žádná výsada k obdivu o které musí vědět celý svět, a je také pravdou, že veřejný server Internetu dokáže divy, ale to musí každá poznat sám. Jak píšeš, je to tvůj blog a může ti na něj chodit a komentovat třeba i panbuch o kterém tak hezky psala Janinka.
Takže i já sem dám svůj komentář, svůj názor.
[20]: Tvůj názor je vítán a díky za něj..
OdpovědětVymazatTak, o tuto novou cestu se už také nějakou dobu pokouším
OdpovědětVymazatA věřím si, já to zvládnu, snad dříve, než zcela zdechnu
Super poezie
OdpovědětVymazat[22]: Kuky kuk, už jsi tu dlouho nebyla, tak, že životu třikrát zdar...[23]: Díky...díky.
OdpovědětVymazatPotom ba i mikrobi
OdpovědětVymazatdostanó se do tróby.
Nebude co žrať
a včil babo raď!
Tož mikróbi sa pomnožijú,
OdpovědětVymazatlidskú rasu holt prežijú.
Mikróbi su strasna vec
tak, že stradam na venec... V boji proti mikróbu,
nespoléhat na vódu,
Domestos je treba kúpiť
a tak jistě neprohlúpit.Lenže to má malý háčik,
který že to smelý ptáčik,
Domestos ten pořídí
a další bytí zařídí?
Ano, je to obehraná komedie, u nás doma spíše fraška. Novou cestou se vydávám třikrát do týdne, zvláštní je, že kdykoliv se z ní vrátím, je to jako cestování v čase do výchozího bodu. S ničím není hnuté, rodina zaujímá zdánlivě stejné pozice, jen nádobí přibývá.
OdpovědětVymazatTakže velitelsky zařvu: Tady končím!
no a jdu si napustit do dřezu vodu na to nádobí.
Není vůbec všem dnům konec,
OdpovědětVymazatještě nezazvonil zvonec.
Možná, že život jsou někdy galeje,
věř ale, že štěstí se na tebe jednou usměje.Dobří lidé na světě jsou vzácní,
stejně, jak mnozí cizokrajní ptáci.
Ty však k takovým patříš,
tak neblbni a vytrvej.
Počkej, až někdo poklad v Tobě objeví,
a konečně Ti bude hej.
[27]: Já bych tak ráda zažila dernieru tohoto představení. Ach ach... Vracet se stále v čase do výchozího bodu, to je opravdu trefné, ale hlavně to dává jakýsi pocit beznaděje...
OdpovědětVymazatHezky si to zbásnila,
OdpovědětVymazatcitu spoustu vložila.Nyní jsem však jako žena,
všemi muži znechucena. Díky za milý komentář...
[29]: Ano, je to taková beznadějná časová smyčka jménem rodina, štěstí že se tomu smějeme, i když je to občas spíš k pláči.
OdpovědětVymazat[31]: Já mám spíš pocit, že já už přešla do jakéhosi jiného levelu, kde jsem smích vyměnila za cynismus...
OdpovědětVymazatZahoďme masku tragika,
OdpovědětVymazatať žije ženská logika!
Život není vždycky drama-
na tohle jsem přišla sama Bezvadná vtipná básnička, Valin. A bavím se i nad komentáři. A taky se mi moc líbí nový vzhled tvého blogu
[33]: Logika přísně logická,
OdpovědětVymazatsnad je i trochu cynická..Díky Meduňko...