Extra falešný úsměv

Když jsem tak přišel už o poslední zub,

nebylo zbytí, než nasadit falešný chrup…

s falešným chrupem falešný úsměv bílý,

zakousnout do řízků budu mít jistě dost síly.

Když bezzubost mé sebevědomí ztrácí

kompletní protéza jistotu neochvějně vrací.

Leč chrup se mi v čelistech podivně vrklá,

snad je ta čelist bez zubů scvrklá,

chce to jen připevnit nějakým zázrakem,

náhle jsem oslněn báječným nápadem.

Lepidlem chrup pečlivě k dásni přilepit,

a bezzubý už ani na okamžik nechtít být,

toť meta mého díla byla,

však praxe jaksi pochybila.

Lepidlo nanesu svižně na protézy obě,

ve skutku rekordně kratičké době,

sliny se sbíhají nad vonící mísou s řízky,

třikrát však běda, čelisti k sobě nějak si přischly.

Huba se otevřít naprosto nedá,

chrup se mi slepil, strach na mě sedá,

vždyť já jsem odsouzen snad hlady zemřít,

když se chrup vlepený z dásní nepovede sedřít.

Nechci již více žádný falešný chrup,

asi jsem maličko trotl a hňup,

raději však mixer koupím si rád

a řízky na kaši budu si mixovat.