Vona je ale dočista mimo mísu

Vona mi řekla, že mam špinavý uši. Vona nám to teda řekla voboum, mě i čoklovi. Ale mě s tim vopravducky hodně urazila. Mě, kerej se porád meju a pečuju vo sebe jaksepatří. No, chápete to? Dokonce mi do těch uší civěla. To se mi teda fakt nelíbilo. Tak sem po ní trošku seknul, páč mi držela hlavu, jako by mi jí chtěla ukroutit, potvora sadistická. A vona se se mnou docela poprala. Já vim, že nesmim škrabat a kousat, vona dycinky říká, že mezi slušnejma bytostma se to nesluší, ale copak slušná bytost čučí druhý slušný bytosti do uší? Tady de veškerá slušnost stranou.

---

Zato vtírka Žolina držela a ani se nehnula při tý její ušní prohlídce. Vona je úplně pitomá, teda myslim teď jako Žolinu, páč vona, jako Žolina, si vod ní nechá líbit ale ouplně všechno. Šahat do huby, gruntovat kožich a co já vim co eště, tak sem docela pochopil, že vona sama nejni vůbec slušná bytost, páč si myslim, že ani šahat druhýmu do huby se mezi slušnejma bytostma taky nedělá. Vona teda čoklovi vyndavala z huby velkou štětinu vod smetáku, co se mu tam zasekla a šimrala ho na patře a taky nebožtíka mravence, co měl mezi zubama. Ale i tak, mě kdyby chtěla civět do tlamy, asi bych jí kousnul. Já zase ale nemám mezi zubama zbytky zametáku a nebo mravenčí mrtvolky, že jo, tak proč by mi tam vlastně měla čučet.. Ale je dobrý bejt připravenej na každou podlost vod ní. To je nabíledni..

Já si ale teď budu muset dát velkýho bacha, páč mi asi ty uši bude chtít vyšůrovat. Tak sem ve střehu, páč vim, že má připravenou ňákou vodičku. Ne tu, jak s ní tudle vytírala kuchyň a co strašně smrděla a asi byla i ňáká jedovavatá, páč když sem se šel podívat, co tam na podlaze vyvádí, když leze po kolenou bez mý zásluhy, normálně mě vyhnala.

"Sem teď nesmíš, Číčo, je to tu samá chemie, počkej, až to vytřu." Žolina se taky chtěla podívat, ale vykvartýrovala hopem i jí Byl sem hodně zvědavej, co je to chemie, eště nikdá sem to neviděl, bylo to takový bílý a vypadalo to skorem jako sníh. Tak sem tam přece jenom v nestřeženým vokamžiku vběhnul, ale vona mi teda hnala ven takovym fofrem, že s ní nebudu zase mluvit. Co si to vůbec dovoluje, aby něco dělala a mě k tomu nepustila. Já přece musim vedět vo každým šustnutí v týhle domácnosti. Se docela divim, že to eště nepochopila. Vono mi to teda moc nevadilo, abych byl docela upřimnej, páč to po tý pěně klouzalo, ale to co udělala potom, to byla křivda na kvadrát.. Praštila s hadrem, drapla mě a pod vodou mi umyla nohy. Chápete to? Nejdřív mi řekne, že mam špinavý uši ale potom mi umeje nohy, teda vlastně packy. Vona už je chudinka oupně mimo realitu a nebo jak řikam já Číča - "mimo mísu".

Asi je jí to v hlavě už motá, přece jenom nejni tak chytrá a mazaná jako já.. Tak sem neveděl, estli s ní budu mluvit a nebo ne, ale pak sem si řeknul, že vona za to nemůže, když je postižená chorobným šůrováním a že je jí fuk, jestli šůruje moje uši, psí uši, packy a nebo podlahu.

Já to řikám porád, že sem se dostal do hodně divný rodiny. Ale jak se říká, člověk, teda kocour si zvykne na všecko a tak bych už asi jinam jít nechtěl, pokavad mi teda vona nepřipraví zase ňáký další velký překvápko, třeba eště jednoho čokla a nebo třeba taky krokodýla, že jo. Vono se vod ní dá čekat dočista všecko. To bych se potom hezky posnažil vobčůrat a voznačkovat všechno kolem, co se kde dá, aby si teda hezky zašůrovala, když uklízí tak ráda.