Nebojím se býti svá...

Nohy se ti podlomí,

jen co skočím na tě,

vášeň má tě ochromí,

hned si sundáš gatě.

Lehneme si do postele,

zcela svůj se neboj být,

tělo tvé ovládnu skvěle,

radost z toho budu mít.

Budeš sténat s potu tváře,

síla má tě ochromí,

budeš skučet do polštáře,

já však nemám svědomí.

Budeš žasnout co vše svedu,

s krásným mužem v posteli,

přestat jen tak nedovedu,

vůli mám jak z oceli.

Když už budeš blízko smrti,

zoufale řvát o pomoc,

acylpyrin mě pak zdrtí

ten snižuje moji moc.

Však najdu muže jiného,

na kterém se vyřádím,

lékem neposilněného,

vždyť jsem chřipka..přece vím.