Člověk propadá velikému smutku, když pozná, že jeho
zvířecí přítel od něj pozvolna odchází na druhý břeh.
Dívá se na to, jak z jeho milovaného zvířete pomalu vyhasíná život,
zvířecí přítel od něj pozvolna odchází na druhý břeh.
Dívá se na to, jak z jeho milovaného zvířete pomalu vyhasíná život,
jak chřadne a odmítá potravu, jak jeho tělo je pozvolna otravováno
kvůli nefungujícím ledvinám, a trápí se otázkou,
kolik ještě máme společného času?
Rozhodování o tom je těžké. Co je lepší, rozhodnout se pro eutanázii,
nebo doufat v zázrak? Poznáme, zda-li je už čas na ten poslední
zoufalý krok a nebo ještě živit skomírající naději v lécích a kapačkách?
Přejeme si, aby náš zvířecí miláček usnul a pokojně odešel ve spánku.
Přejeme si, aby náš zvířecí miláček usnul a pokojně odešel ve spánku.
S touto myšlenkou uléháme do postele a prosíme anděly, aby si ho už odvedli,
v klidu, bez bolesti. Ale to andělé nemohou. Andělé vědí, že člověk i zvíře se musí
ke svému konci protrpět. Vědí, že smrt není zlá, jen čekání na ni bývá velice kruté.
A tak, protože jsou milosrdní, někdy nám pošlou pod víčka sen.
Dovolí nám zavřít oči a otevřít mysl.
A my potom v tom krásném nočním andělském daru vidíme naše
milovaná zvířata zdravá a šťasně běhající po zelené louce plné krásných květin.
Ze snu se šťastně usmíváme, protože právě prožíváme možná poslední okamžik
radosti s milovaným tvorem.
My se usmíváme, ale anděl pláče. Dal nám sice dar, který nás oprostí na moment od bolesti,
ale dobře ví, že ráno, až se probudíme, budeme o to víc nešťastni.
Super čláánek:)
OdpovědětVymazatKrásné, a psané z vlastní bolavé zkušenosti, že? A řekla bych že čerstvé. Ach jak já tohle dobře znám. Na selhání ledvin nám odešlyvšechny micky, se všemy postupně jsme musely k vetovi na uspání, pejsek jedinej nám odešel ve spaní, jeden kvůli ochrnuté páteři také musel být uspán a jezevčička mi vloni umřela pod rukama na tkolabování organizmu následkem bleskového zavodnění. A plakali nejen andělé....
OdpovědětVymazatPrekrasne si trafila to, co sme zazivali s nasim kocurom. Nastastie pekne zaspal, starostlivo sa predtym rozlucil so svojim revirom. (Vedel som zrazu, ze je to koniec, lebo skutocne nevynechal jedno jedine miesto. Chodil som za nim, len ma tak smutne poctil pohladom, ako keby hovoril: "Vidis, sem sa uz nevratim".) Rano lezal pokojne vystrety na bilej plachte, ktoru som mu polozil do stredu jeho kralovstva.
OdpovědětVymazatPlakali sme vsetci, nielen anjeli.
Zázraky se dějí, ale jsou vzácné, jinak by to nebyly pravé zázraky. Velmi dojemné a velmi opravdové. Přeju tvým andělům co nejméně slz.
OdpovědětVymazatJe mi to tak líto! a tak Ti rozumím. Představ si, že včera začaly jakoby selhávat ledviny Charliemu, dneska s ním jedu k veterinářce(včera večer nebyla doma), sice už je lepší, ale nemůže se pořádně postavit. Vlastně ani nevím jestli jsou to ledviny, nebo je mu špatně od žaludku. Táta dal ptákům na krmítko zaječí sádlo a ti ho shodili na zem a Charlie ho snědl.
OdpovědětVymazatA v noci se mi taky zdálo, že už je v pořádku...
moc krásně napsané..
Proto raději nemám žádné zvířátko, stačí mi utrpení lidské, které mne obklopuje, slzy navíc už neunesu.
OdpovědětVymazat[2]: Máš pravdu, je to moje nyní prožívaná bolestná přítomnost. Z lustru nám visí kapačka a děkujeme za každý pozřený kousek masa.[3]: Je to úděl všech, kdo mají nějaké zvíře a mají ho rádi. Čato se ptám, když prožívám nyní smutný konec, jestli raději zvířata už nemít. Ale ty roky s nimi jsou krásné a život obohacující a určitě stojí za to i za cenu bolavých konců.[4]: Děkuju za anděly i za sebe..[5]: S Charlim určitě jeď co nejdřív, ale já si myslím, že by to mohla být jenom nevolnost po tom sádle, držím palce.
OdpovědětVymazat[6]: Víš, máš pravdu, že konce jsou kruté, ale řivot se zvířetem, jeho láska a věrnost za to moře slz přesto stojí..
OdpovědětVymazatMOC hezký....
OdpovědětVymazatAaaa...koukám, že se někteří zaměřili na říši snů, kde nic není nemožné. Velmi pěkně si to napsala, byť je to smutné.
OdpovědětVymazatAch, Valin, vážně jsi mě dohnala k slzám. Zase jsem si vzpomněla na kocoura a pudlíky. Článek se ti moc povedl, ale neměla jsem ho číst.
OdpovědětVymazat[9]: Kdyby to nevycházelo z mého srdce,
OdpovědětVymazatnikdy bych to nedokázala napsat.[10]: Raději bych napsala humorný článek, to mi věř..[11]: Je mi to líto, nechtěla jsem nikoho rozesmutnit, jen jsem chtěla napsat co nyní cítím a čím žiju, ale budu nucena se srovnat s tím, že má Šerina mě opouští.
Valin je to těžké a moc s Tebou cítím.
OdpovědětVymazatJsi dobrý človíček,dej prosím Šerince za mě políbení.
[13]: Dám a děkuju..
OdpovědětVymazatCítím s Tebou. Ale věřím, že ta bolest je daň za radost, kterou jsi prožívala. Škoda, že to není opačně. Člověk se spíš smíří s bolestí, když ví, že budou následovat rodostné chvilky, než když už raodsti minuly a zbývá jen smutek.
OdpovědětVymazatJe to smutné.
OdpovědětVymazat[15]: Tak už to v životě holt bývá, všechno má svou cenu, jenom způsoby plateb se různí..[15]: To jo.
OdpovědětVymazatValin, měla jsi pravdu, Charlie měl zkažený žaludek po tom sádle, měl doslova otravu. Vyděsil nás ukrutně! ale už je v pořádku. Je mu jen rok a něco a tak se vzpamatoval rychle a už zase čmuchá co by kde sežral. Začali jsme mu přezdívat pukavec, asi nemusím vysvětlovat proč, a opravdu nezávidím holkám, že s ním sdílí jednu místnost.
OdpovědětVymazatNevím jestli je vhodné to sem psát, ale říkala jsem si, že bys třeba chtěla vědět jak to dopadlo.
Děkuji za držení palců, určitě to taky přispělo!
Drž se Valin! posílám pozdrav z Vysočiny.
Tak to je moc dobře, vzpomněla jsem si na něj několikrát, ale vždy jsem věřila, že to bude dobré, že je mu "jenom" blivno z toho sádla. Chápu ale vaše zděšení, je to milý psík, jak soudím z fotek. Holky to s pukavcem vydrží velmi snadno, ale vím, že to co se velice snadno toleruje zvířatům, se tak nějak těžce toleruje manželům...
OdpovědětVymazatDíky za podporu
Svatá pravda!! u manžela to jde dost obtížně..
OdpovědětVymazatTaky na vás myslím..
Tak jsem si přečetla nejen tvoje povídání, ale i komentáře. Asi už ti rozumím, že teď nemáš potřebu chodit s námi venčit a povídat si s námi, ale raději své myslenky hodíš na pomyslný papír.Moc empatické odezvy, zaslzela jsem si, ale je to hezké. I když dost pisatelů je teď na tom se zvířátkem jako ty (nebo bylo). pa Iv
OdpovědětVymazatCítim s tebou Valin♥krásne si to napísala
OdpovědětVymazatMOJE MILÁ ALENKO, TAKÉ JSEM TO ZAŽILA. BYLO TO TĚŽKÉ. NAPSALA JSI TO VELMI KRÁSNĚ. TEČOU MI ZNOVU SLZY PO TVÁŘI. MOJE DRAHÁ, DRŽ SE. ♥♥♥
OdpovědětVymazatPlakala bych s tebou, protože dodnes nezapomenu na našeho kocoura, který nakonec byl uspán (řekla bych to výstižněji a krutěji). Dodnes nevím, jestli jsem se rozhodla dobře nebo ne a trápí mě to.
OdpovědětVymazatMožná jsem měla počkat pár dní, až by opravdu nemoh, ale mně připadalo, že hůř polyká.
Tohle je nejhorší rozhodování v životě a moc bych ti přála, aby se stal zázrak a vše se v lepší obrátilo.
[21]: Ty už víš...[20]::[22]::[23]::[24]:: Šerinka už je v psím nebi, určitě běhá po krásné zelené louce plné květin a čeká na mě, protože jsem jí slíbila, že jednou si pro ni přijdu. Její odchod byl klidný a důstojný, uspat jsem jí musela nechat před štědrým dnem, protože moc trpěla..
OdpovědětVymazatDěkuju všem moc a moc za projevenou účast.
[25]: Je mi to moc líto, cítím s tebou a hodně síly přeji...
OdpovědětVymazatTo je mi líto, vím, jak se asi cítíš - muselo to být, přesto si člověk připadá jako zrádce.
OdpovědětVymazatŠerinku už nic nebolí. To je asi nejdůležitější věc. Možná si za čas pořídíte nové štěňátko, které vám přinese zase radost, ale Šerinku nenahradí. Každý pejsek je totiž jedinečný...
Milá Valin, ráda bych ti popřála hodně štěstí a zdraví do Nového roku, ale zdá se mi, že ti můžu popřát jen, aby ten nejhorší zármutek odešel co nejdřív.
Alenko,je mi to moc líto,Šerinka ti byla dlouho věrná a teď určitě počká,nic jí nebolí a ty na ní mysli jen v tom nejlepším,znám tě jen z webu a to mi stačí k tomu,abych věděla jakjé zlaté srdíčko máš.Určitě s tou bolestí nezůstávej sama.Posílá Šerince na rozkvetlou louku veliké políbení ♥♥♥
OdpovědětVymazat[27]: To je to, co mě fakt trápí, připadám si jako zrádce, ale snad to bylo opravdu pro její dobro. jistý je, že k životu už to určitě nebylo a kdoví, jak dlouho by se ještě mořila. Děkuju Ti Vendy za podporu.[26]: A Janince taky, tohle jsou smutný věci...[28]: Děkuju Radko, pomalu se z toho prodejchávám, ale není ráno ani večer, kdy bych si na ni nevzpomněla.. byl to přeci jenom můj první pejsek.. myslím ale, že měla s námi hezký život.
OdpovědětVymazat