Už sem dlouho nic parádně údernýho, co spolehlivě likviduje její psychickou vyrovnanost, nevyved. A to tak nemůžu nechat, to sami uznáte, že jo. Nebo esli to nejni taky tim, že vona se jaksi zakaluje těma mejma skopičinama a hned tak něco už jí neporazí.
Vona se dokonce už ani nerozčiluje, když si vlezu do nákupní tašky. Ta její taška, to by byl pelíšek,, to vám teda povim, jenom kdyby mi tam do ní dala tu fialovou myšozu. Ale to jí ani nenapadne, jak ji už tak znam. Akorát tudle nedavno, když tu tašku nechala prázdnou na židli, hned sem se do ní nakvartýroval, jenže jak sem nějak dobře neviděl, kam šlapu, ňák sem se převážil nebo co a zbuchnul sem z tý zatracený židle, zajatej v tý tašce na tu její pitomou dlažkovou podlahu. Já, odborník na rovnováhu, jsem potupně spadnul jako shnilá hruška a úplně sem si natlouk A vona se mi zase smála. Za to se jí vyčurám... no eště nevim kam...
Mam prostě chuť změnit svět...
A tak sem vymyslel, že jí za to překazim to její ranní šminkování. Vona si totiž každý ráno nanáší barvičky na vobličej a to já bych asi taky chtěl. Bedlivě jí pozoruju. Nejdřív vomodří jedno voko, potom druhý. A tak sem rozjel akci.. Tak dlouho sem šťouchal packou do tý barvičkový krabičky, až spadla na ty dlaždičky, co sem si na nich nedávno tak namlátil a vona se vám celá vysypala a rozbila. K její smůle teda zrovna v ten vokamžik, kdy měla namodřený jenom jedno voko. A přectavte si, že vona nezačala vůbec jančit jako vobvykle, ale dokonce byla asi i ńák spokojená, nebo co.. Fakt mi řekla: "Tak to ti teda Číčo pěkně děkuju."
Pak se šla umejt a vod tý doby už nemáme modrý malovátka, ale máme zelený. Zelený se mi tak nelíbí a tak si jich nebudu všímat, páč já radči zlobim a nebudu riskovat, že vymyslim zlobení a vono se jí to bude líbit a bude mi děkovat. To teda fakt ne. Já sem nejvíc spokojenej, když je trošinku vytočená, to je potom teprv ta správná legrace. Možná bych ke správnýmu vytočení moh přispět tak, že bych všechny ty malovátka vzal frontálním útokem najednou.
Vždyť to řikam porád, nejsem žádný Béčko. Až nebude doma, schodim celou její kabelu s tima šminkátkama pěkně z vejšky. Jo vejšky, to je moje. Vona si myslí, že se nedostanu všude, ale to se teda holka hodně mejlí. Šminkovní taštičku nechává hezky příhodně rozepnutou a hooodně vysoko na mikrovlnce, to si ta makeup kabela natluče eště víc než já, když sem tak potupně spad z tý židle zamotanej do tý tašky.
Povedlo je to dokonale. Někdy si myslim, že bych moh řídit velkej podnik. V ňákym velkym městě, třeba v Kocourkově. Že bych prostě takňák změnil ten dnešní svět. Nápady mi fakt nechyběj. Přál bych vám vidět, jak lezla po čtyřech po těch pitomejch tvrdejch dlaždičkách a hledala štětečky, barvičky a tužtičky. Byla to veliká sranda, eště sem jí při tom skákal na záda. Hezky sme si pohráli, teda já si pohrál, vona nadávala, že nemůže najít ňákou řasenku nebo jak se tomu nadává. Nakonec to našla mezi těma jejíma orchidejema v květináči v lupenech. To bylo slávy.
Kočičák zase řádí a jak čtu, tak mu to jde skvěle.
OdpovědětVymazatKoukám, že ten tvůj kočičák je taky pěknej dáreček a neřád a hlavně taky velká inspirace .
OdpovědětVymazatJeště, že ty zvířátka máme
Já nemůžu ani mluvit, jak se směju...
OdpovědětVymazatto je tak něco nádhernýho tyhle články
o kočičákovi...fakt . děkuji za ně moc, nemám co bych jiného dodala.
Jen to,že bych to chtěla vidět.....
Tohle je vážně originální, mohla by z toho být knížka.
OdpovědětVymazatJá, jak mám jako dys problém se čtením a čas od času čtu i něco jiného, než bylo napsáno, tak já se bavím a bavím a bavím. Jen vám milé dámy nemůžu ukázat to místo v textu, bo se stydím. Ale hrklo vě mě v první chvíli, jako ve starých hodinách! Inu jsem starý kůň ...
OdpovědětVymazatHele Číčo, tak na tohle nemůžu říct nic jinýho než se seš fakt hustej!
OdpovědětVymazatjé, tak to je pěkné a originální , dost jsem se nasmála a uplně mi to připomnělo naše kočky, dokonalá podoba
OdpovědětVymazatNo vážně, Číčo, s tebou je švanda
OdpovědětVymazata píšeš ještě líp než kocour Fanda!
To naše tři kočky jsou tak trapně hodné...
[1]: Na to je mistr, zřejmě to někde dálkově studoval...[2]: No myslím, že se opravdu povedl, prostě už je ostřílený životem...[3]: Tak se přijeď podívat, věřim, že nějakou lotrovinu před tebou taky vymyslí, on je totiž exhibicionista...[4]: A víš, že sem nad tím taky přemýšlela? Těch jeho vylomenin je fakt na román...[5]: Tak neukazuj ale naznač, to nám třeba bude stačit...
OdpovědětVymazat[6]: Vona to krapet přehání, ale mě je to jako vobvykle fuk.. [7]: Některý kočky jsou zřejmě hodný a některý zase zlobivý... [8]: Kocour Fanda? Seznam mě s ním.. toho neznám..
OdpovědětVymazatJá si nějak nedovedu představit hodnou kočku, jak to vypadá?
Ty koocouří příběhy Ti moc jdou. Nápad, že bys mohla vydat knížku - něco jako novodobá Dášeňka - mě už taky přišel na mysl. Pouvažuj o tom. Třeba by se z toho stala bomba (viz Harry Potter).
OdpovědětVymazatMoc hezké čtení, děkuji!
OdpovědětVymazatSprávně zvědavý kočičí puberťák, s tím si ještě užijete. Filip se jen uculuje pod vousy a oba se těšíme, co vyvede Číča příště. Věřím, že ty se moc netěšíš.
OdpovědětVymazatPřála bych si být muška jenom malá Mě teď před chvílí jeden z těch mejch dvou zmetků taky změnil svět - počůral mi boty ... (nejen ty na ven, ale vzal to rovnou i s pantoflema na doma ...)
OdpovědětVymazatJo, mají ti kocouři ale život
OdpovědětVymazat[11]: Až tak? Že by se Číča slavným stal? [12]: [13]: Já na něm obdivuju jeho kočičí fantazii [14]: Hihihihi, to zřejmě patří do jejich pracovní náplně... [15]: Viď? A přesto se Číča na mě občas urazí...
OdpovědětVymazatInu, člověk míní a Číča mění. Naše kočky jsou už poněkud klidnější a hlavně línější a Mína se teprve rozkoukává, za to Charlie ten mění a likviduje s velkou chutí. Moc pěkný článek ze života Číčova. A napadá mě, jaké je štěstí, že Trumbelínek se přece jenom víc drží při zemi.
OdpovědětVymazatNo tak to mě zajímá!!!! Nové metody v pěstování orchidejí....jen jestli si tu řasenku neschoval mezi kytky strejda Alzheimer!!
OdpovědětVymazatNemohla bych k vám na jarní prazdniny odeslat Kačenku? Myslím, že následujících několik měsíců by byl Číča úplně zlatý, protože by někde v koutku sepisoval jejich společné nezapomenutelné zážitky
OdpovědětVymazatA ty jsi pěkně lakomá. To nemůžeš Číčovi koupit jeho vlastní mejkap?
[17]: Já ti mám někdy pocit, že Číča je spíš kočkopes, on dokonce i vrčí...[18]:Že by strejda zasadil, aby těch řasenek vyrosto víc? Revoluční myšlenka...[19]: Když oni ho jeho hračky moc dlouho nebaví, on má raději moje, ty mu přinášejí to pravé kocouří vzrůšo a víš, proč? Protože jsou zakázaný...
OdpovědětVymazat[19]: A potom si myslím, že Kačenka pod jeho vedením by realizovala jeho výmysly se psí silou a byla by to skvělá demoliční četa.
OdpovědětVymazat[21]: Dobrá příležitost ke kompletní rekonstrukci celého bytu. Musíš hledat i pozitiva
OdpovědětVymazat[22]: No tak mi tu Káču pošli, potřebuju novou kuchyň a rekonstrukci koupelny...
OdpovědětVymazat[23]: Tak si jí večer vyzvedni u autobusu, poštou mi ji nevzali A nerada bych slyšela nějaké stížnosti, víš do čeho jdeš
OdpovědětVymazat[24]:
OdpovědětVymazat[8]:Joo, ten Fanda, to je kocour, který bloguje a vyšla mu knížka, (mám ho v oblíbených odkazech- Fandopérko). Není špatnej, ale Číčovo psaní se mi líbí víc
OdpovědětVymazatTo je ale ta číča pěkný vtipálek! Jen nevím, komu bylo víc do smíchu?
OdpovědětVymazatJo Kocourkov, ten už tady máme a Číča by to vedl možná líp než neše politická garnitura!
OdpovědětVymazat[26]: No jo, našla jsem Fandu. A to jsem si myslela, jak je Číča originální...Asi je to tak, jak jsem kdysi četla na nějakém blogu - "Vše už bylo napsáno, tak proč to nezkusit znovu."[27]: Kocouři mají v sobě občas krapet zlomyslnosti a dokážou se nám smát pod fousky úplně veřejně.. [28]:Ale musel by mít pár poradců, třeba jako je Mengano Kačenka a nebo Robky Filip, nebo Wendino Bobeš...To by byla vláda..
OdpovědětVymazatMiluju! U nás, jak jsem pochopila z tý kočičí řeči, asi chytila manýry Outěžka a rozhodla se, že mi pročůrá postel. Tak jsem pro můj klid a její radost natáhla pod prostěradlo igelit! Krásně to šustí a to ji přivádí do tranzu a mne k šílenství...Jestlipak on ten Číča nebude takový ten našeptávač, jak dětem říká, jak nejlépe a hlavně nejspolehlivěji nasrat své rodiče. A přesto, milujeme ty naše darebáky.Já mám v Praze kočky dvě. Kocour je mamánek, ten nikdy asi nezlobil, ale Kika, to je pacholek.A v Protivíně máme kočky tři a ta nejstarší se rozhodla, když přijel Pražák kocour, že si všechno označkuje. Ale ne jako správná dáma, cudně a stydlivě. Čůrala do výšky a vůbec se nestyděla. Postříkala stěny až pomalu ke stropu. A když chtěla výš, vylezla si na skříň a kropila a kropila. Jenže to nemohl vydržet pes. Cožpak se nechá zahanbit? Pchá. Ten značkoval přízemně a Kocomourka pěkně do výšky a za chvilku to vonělo jako na veřejných záchodech. Zvířátka jsou fakticky radost.
OdpovědětVymazat[30]: Hihihihi,děti si často berou jako vzor zvířátka. Papají z jejich mističek a lezou po čtyřech jako pejsci a nebo kočičky. Ty máš kolem sebe docela slušnou ZOO, docela si dovedu představit to rodeo, když se zvířátka sejdou. Uhájit svoje teritorium, to potom musí být hodně náročné přečůrávání...
OdpovědětVymazat[30]: Kam sem to zakufrovala? Chlámu se v jednom kuse! Beru si tě do oblíbených, srandy je málo. Dík za světlou chvilku, když se venku zatáhlo až hrůza
OdpovědětVymazatTak jsem se opět pobavila a určitě bych toho tvýho Číču chvilku pozorovat,je to pěkný vykuk,to náš Kubík a Zuzka jsou zlatíčka,ty maximálně nějakou tu myšku pěkně schovají do boty a nejlépe návštěvě a sem tam nějakou ještěrku.Zuzka ta si otvírá dveře,tak i přes den se u nás zamyká,protože ta by pustila do baráku vítané i nevítané návštěvy a měla bys jí vidět,když někdo zazvoní,první u dveří a už skáče a otvírá.Ale Kuba to je pohodář,nejradši u dcery v peřinách a dokáže s ní spát celou noc a pokud je na noční tak alespoň na jejím pyžamu a hezky přikrýt aby mu náhodou nebyla zimička a na toho tvého nemá ani jeden.
OdpovědětVymazatJeeee, tak to bych asi nerozdejchala! Bych ho asi ve vzteku čapla za kožich a lupla do chodby na samotku nebo ven na mráz, dokud si to neuvědomí...
OdpovědětVymazatI když na kočku asi tohle nefunguje a jsem ráda za našeho psa, který neleze po skříni a když něco provede, tak se náležitě stydí.
Tak už jsem to taky přečetla. Super, myslím, že moje pocity nejlépe vystihuje komentář "janicechalupinka", takže nebudu opisovat již vyjádřené.
OdpovědětVymazatJé to je prima kočičí společnost ! Kouzelné povídání. Naše kočka Prašivka se zase rozhodla, že bude bydlet na sporáku. Že se na něm občas vaří jí vůbec nepřekáží. Ani hlavu nezvedne, když jí u čumáku míchám guláš. Ono jí je už sedmnáct let. Moc toho nevidí ani neslyší, jen mám obavu, aby si někdy nevyskočila na rozpálenou plotýnku.
OdpovědětVymazat[32]: Zakufrovala si už skoro na kocouří blog, tak, že Číča bude v tvých oblíbených? Tak to bude rád... [33]: Myška v botě je taky hezký nápad, to by se Číčovi taky určitě líbilo...a otevírat hostům jakbysmet... [34]: Ale kdepak, potom bych přece neměla o čem psát... [35]: Ty máš ty jeho lotroviny takříkajíc s předstihem, ne? [36]: 17 let? To je úctyhodné kočičí stáří, ale na sporáku bych to fakt viděla jako nebezpečný bydlení, to snad raděj tu nákupní tašku s myšozou...
OdpovědětVymazatPřemýšlím, jestli ho ty vylomeniny někdy přejdou. Možná na stáří až bude lenivější. I když si myslím, že i tehdy se na nějakou lumpárnu zmůže, jen tak aby se neřeklo.
OdpovědětVymazatPoslyš, Číčo, ty jsi frajer. Ty vlastně myslíš na paničky zdraví, víš ty vůbec o tom, že zvyšování hladiny adrenalinu je zdraví prospěšný? Jen tak dál, hochu, jen tak dál, těším se na tvoje další koniny. Tada spíš číčoviny .
OdpovědětVymazat[38]: Teďka teda vyvedl opravdovou perlu, později bude určitě vyprávět...[39]: Mňau, posledním současným děním jsem jí dostal úplně na lopatky Janinko, těším se, až vám budu vyprávět...
OdpovědětVymazat